Francouzský romantismus
Představitelé
Victor Hugo
- autor románů, prozaik,dramatik a básník
- odešel na ostrůvek blízko normadského pobřeží, kde žil a tvořil -> jeho návrat byl bouřlivě oslavován
- svojí tvorbou ovlivnil Vrchlického
tvorba:
Báseň - Legenda věků
Obsah: Podle Hugovy předmluvy z roku 1859 má jeho epopej „vyjádřit lidstvo v jakémsi cyklickém díle: vykreslit je postupně a současně ze všech stran, ať je to historie, bajka, filosofie, náboženství nebo věda, jež splývají v jediném obrovském pohybu ke světlu.“ Dále Hugo píše, že „tyto básně, odlišné námětem, ale inspirované touž myšlenkou, váže mezi sebou jediná niť, velká tajemná niť lidského labyrintu, pokrok.“ Cílem jeho cyklu je popsat „rozkvět lidského rodu ze století do století, člověka stoupajícího z temnot k ideálům, přeměnu pozemského pekla v ráj, v pomalý a svrchovaný rozkvět svobody.“ Cyklus si tak klade za cíl dát lidstvu naději, že se vymaní z područí vladařů a bohů, kteří jej omezují.
Román - Chrám matky boží v Paříži
Obsah: Ošklivý Quasimodo, který je vychováván knězem Frollem v Chrámu Matky Boží, se pokusí právě kvůli Frollovi unést krásnou cikánskou tanečnici Esmeraldu, již kněz miluje. Esmeralda však miluje Phoeba, královského lučištníka, jehož Froll zabije a vina padne na Esmeraldu. Froll nabízí Esmeraldě záchranu pod podmínkou mileneckého vztahu, ona však odmítá. Před upálením ji zachrání Quasimodo a ukryje ji v chrámu. Nakonec je ale Esmeralda pověšena, Quasimodo pak obviní Frolla a svrhne ho ze střechy. Sám nakonec ulehne k mrtvé Esmeraldě a zemře.
Děj se odehrává ve středověku v centru staré Paříže a tam nejčastěji v Chrámu Matky Boží.
Stendhal
- autor románů
- v jeho díle se objevují prvky romantismu a realismu
- věnoval se literatuře až v pozdějším věku, jeho díla se proslavila až po jeho smrtí
tvorba:
Román - Černý a červený
- OBSAH: Děj románu se odehrává ve Francii v 18. století - v době po napoleonských válkách. Hlavním hrdinou je syn tesaře Julián Sorel. Stává se vychovatelem 2 dětí starosty de Renal. Zamiluje se do paní de Renalové, a ačkoli je mezi nimi více než desetiletý věkový rozdíl, stane se jejím milencem. Na základě anonymních dopisů, adresovaných panu de Renal, je po nějaké době nucen odejít. Julián odchází do jezuitského semináře, kde zůstává asi rok. V semináři není příliš oblíbený, a tak se na přímluvu abbé Pirarda stává tajemníkem markýze de la Mole. Seznamuje se s dcerou markýze, pyšnou a rozmazlenou Matyldou. Ta Juliánem nejprve opovrhuje, později se však do něj vášnivě zamiluje. Po nějaké době Matylda otěhotní. Markýz de la Mole povolí svatbu, avšak chce doporučení od někoho z jeho rodného města. Toho se ujme paní de Renal. Ta napíše pravdu o jejich vztahu a ze svatby tak sejde. Juliána to velmi rozzuří. V záchvatu vzteku chce zabít paní de Renal, ale nakonec ji jen postřelí. Za tento čin má být popraven, ale paní de Renal i Matylda se přimluví, aby mu byla udělena milost. Julián ale nechce být omilostněn. Nechce přijmout milost od společnosti, kterou celý život odsuzoval. Ve vězení, kde čeká na smrt, jej navštěvuje paní de Renal. Julián zjišťuje, že ji opět miluje. Nakonec je popraven gilotinou.